Popularizační přednášky

Využití analýzy DNA při identifikaci člověka.

Přednáška představí genetickou rozmanitost člověka, ukáže, kde ji hledat a jak se jí dá využít například v kriminalistice při identifikaci pachatele nebo v genealogii.


Překvapivě nové možnosti identifikace člověka pomocí DNA.

Přednáška se v úvodní části zaměří na krátké představení v současnosti používané metody identifikace člověka pomocí DNA na základě nekódujících sekvencí. Další část přednášky pak bude věnována novým přístupům (identifikace pomocí chromozomu Y, stanovení barvy očí, vlasů a kůže). Dále budou zmíněny i experimentálně zkoumané charakteristiky jako určení podoby (morfologie obličeje - "DNA identikit"), věku nebo výšky nositele zkoumané DNA. Popis metod a přístupů bude zaměřen především na využití při identifikaci pachatele v kriminalistice.


Příklady využití genetické rozmanitosti člověka při studiu historických osobností.

Přednáška představí, jak velkým pomocníkem byla analýza DNA například při identifikaci kosterních pozůstatků poslední ruské carské dynastie Romanovců, Mikoláše Koperníka nebo krále Richarda III. Dále popíše výsledky získané při analýze vousů a vlasů Napoleona Bonaparte nebo při ověřování, že zaschlá krev v kapesníku je krví posledního francouzského krále Ludvíka XVI. a další příklady.


Genetika příjmení aneb lze předpovědět příjmení na základě DNA?

Přednáška popíše spojitost mezi přenosem chromozomu Y u mužů a přenosem příjmení do dalších generací. Spolehlivost a nástrahy související s přenosem příjmení z genetického hlediska budou doloženy na výsledcích konkrétních výzkumných studií. Na základě těchto výsledků pak budeme hledat odpověď na otázku, zda by bylo možné zvolit opačný přístup, tedy zda by bylo možné jen na základě analýzy DNA stanovit příjmení jejího nositele.

Jaký je původ psa.

Přednáška popíše, jak převratným způsobem přispěla analýza DNA psů v řešení otázky kdy, kde a jak začala domestikace psa.


Proč máme v Evropě modré oči?

Přednáška je věnována popisu genetické determinace zbarvení očí a zaměřuje se především na představení hypotéz vysvětlujících, jak a proč se modré zbarvení očí rozšířilo v evropské populaci.


Jsme podle DNA příbuzní s neandrtálci a křížili jsme se s nimi?

V přednášce budou popsány výsledky analýzy neandrtálské DNA ve vztahu k otázce příbuznosti moderního člověka s neandrtálským člověkem (Homo neanderthalensis), poodhalí tajemství možných sexuálních kontaktů a nakonec přiblíží nejpravděpodobnější příčiny zániku neandrtálců.